Rozloučení s dědou
Včera jsme se všichni společně rozloučili s mým dědou a já jsem stále dojatá. Dojímám se tím, jaký měl děda život - ne nijak velkolepý, ale krásně lidský. Z toho jak to bylo vlastně krásné (i přesto, že pohřby jsou v naší kultuře stále zakořeněné jako něco velmi smutného) a hlavně z toho, jak skvělá jsme rodina. A jak dokážeme i v tak těžkých chvílích držet všichni spolu.