Blog

Jak jsme se vyRUŠili

Jsou asi 2 ráno a já pořád ještě nespím. Bloudím po netu, čtu si články na svých oblíbených blozích až u Anie narazím na článek o metodě RUŠ. Sice jsem o ní už slyšela, ale vlastně nevím o co přesně jde. A tak ze zvědavosti, a taky z důvodu stále nepřicházejícího spánku, otevřu jejich stránky.

Co kdyby se ti splnilo všecko, co sis kdy přál?

Co kdyby se ti splnilo všecko, co sis kdy přál? Byl bys pak šťastný? No jasně! Říkáš si. Proč by taky ne. Vysněná práce. Vysněný přítel. Ideální bydlení. Konečně dost času sám pro sebe. Vlastní podnikání. Příliv zakázek. Příliv peněz. Uzdravení...

Zážitek jménem vipassana

Sedím na posteli a cítím se fakt zvláštně. Právě jsem odevzdala telefon a všechny další věci jako knížky, bločky, psací potřeby a veškerou elektroniku. Nemám ještě seřízený budík na baterky, který jsem si půjčila od dědy, takže nevím ani kolik je teď vlastně hodin.

Jsem blbec. No a co?

Tak buď v klidu, jo? A dovol si všecko, co chceš. Třeba i být za trubku. Nebo o sobě nahlas říct, že jsi blbec. Když si můžeš dovolit úplně všecko, to je totiž teprve ta skutečná SVOBODA. A kde není tlak ale svoboda, tam proudí energie ze všeho nejvíc! ♥

Jak jsem spadla ze svého spirituálního obláčku

Je to jenom pár týdnů co jsem spadla. Ale ne někam na dno. Jenom zpátky na zem ze svého „spirituálního obláčku".My lidé a vlastně celý svět, se vyvíjíme ve spirále. To znamená , že naše staré já nás dřív či později  stejně vždycky dožene.

Sebeláska? WTF!

Všude (ale možná to “všude” znamená jenom sociální sítě:) se pořád mluví o sebelásce. A já si pod tímhle pojmem upřímně vlastně neumím skoro nic představit. Sebeláskuju se, když o sebe pečuju? Když cvičím každý den jógu, když si udělám zdravé jídlo, masku na obličej a za celý den vypiju dostatek vody?

Tak trochu jiný vesmír.

Někdy si říkám, jestli ještě někdy budu schopná žít ten „normální“ život. Mám pocit, jakoby se okolo vytvářel nový svět. A ano, klidně si o mě myslete, že jsem blázen. Já si to občas totiž taky myslím:)

Síla uzemnění

Pamatuju si, když jsem začínala před lety chodit k Daniele a ona mi říkala, že se musím víc uzemňovat. Tehdy jsem to brala jako něco nežádoucího. Já, věčně s hlavou v oblacích, snílek, kterého často drží nad vodou jenom jeho sny. Právě v tom jsem viděla svoji sílu. Pletla jsem si uzemnění s přízemností. Včera jsem o tom vedla dlouhý rozhovor po telefonu s Tomovou mamkou a usoudila jsem, že právě nám ženám často chybí síla uzemnění.