Svoji svatojakubskou pouť do Santiago de Compostely jsem podnikla na podzim minulého roku. O pouti jsem však snila už víc jak 6 let. Přesto bylo moje rozhodnutí i přípravy nakonec velmi sponntání a tak vypadala i celé moje cesta. Bez plánu a zpáteční letenky domů jsem na ni strávila i se závěrečným "válením se" a poznáváním nakonec 18 dní.
Měsíček si mě letos doslova zavolal. Přivolala mě jeho barva i vibrace a zkrátka jsem cítila, že si z něj potřebuju vyrobit mastičku, kterou se budu celou zimu hýčkat a celá natírat. Když jsem hledala, proč mě právě měsíček tak volá, dočetla jsem se, že měsíčková mast je takový všelék a zázrak snad na všechny kožní problémy. Ty nejčastější jsem sepsala níž. A taky jednoduchý recept.
Odjeli jsme s velkým očekáváním i když jsme se snažili si ho nedělat. Nikdy jsem neviděla pokupě tolik lidí odhodlaných přiznat si svoje problémy a pracovat na nich. A nikdy jsem neviděla tak velkou a rychlou proměnu (nejen) v jejich tvářích.
Vysněná práce. Vysněný přítel. Ideální bydlení. Konečně dost času sám pro sebe. Vlastní podnikání. Příliv zakázek. Příliv peněz. Uzdravení. Vysněné oblečení. Vysněná cesta. Skvělí přátelé, co ti konečně rozumí. Zvládnuté vztahy v rodině. Zvládnuté zkoušky. Zvládnutý kurz. Překonání sama sebe. Koupání v ledové vodě. Stojka na hlavě. Obytná dodávka. Zažila jsem to už tolikrát…
